Primátorky
Hlavním pořadatelským klubem 113. ČEZ Primátorek je VK BLESK - založen 1879 jako nejstarší pražský veslařský klub
3. 6. 2026

Popisujeme-li historii Blesku, popisujeme v podstatě vznik veslování v Čechách. V Českém veslařském a bruslařském klubu v Praze (ČVBK), založeném v roce 1875, byl místopředsedou pan K. B. Kober, pražský knihkupec a nakladatel, nadšený sportovec, veslař. V klubech se tehdy sdružovali jednotlivci nebo skupinky vlastnící lodě a čluny, a tyto posádky měly vlastní kapitány, vlajky, jména lodí. V ČVBK vzniklo první družstvo Orlice, a na jaře 1876 pod záštitou pana Kobra druhé - se jménem BLESK, poté následovaly další.

Pro nás je podstatné, že se objevil BLESK. Jeho posádka hned v srpnu 1876 plavbou Praha-Hamburk na čtyřveslici překonala vzdálenost 850 km, a to za necelých 11 dnů. V Hamburku se BLESK zúčastnil velké veslařské regaty. Po návratu do Prahy se konala 12. září 1876 malá slavnost, vztyčení vlajky BLESKu. Ta se zachovala v původní podobě dodnes. Nikdy na jejím vzhledu nebylo nic měněno, je to krásná vlajka.

Jak to bylo pro dobu konce 19. století charakteristické, i v ČVBK docházelo k četným rozporům a svárům, které vyvrcholily na jaře 1879. Mezi nespokojenci bylo i družstvo BLESK, jehož členové uvažovali o osamostatnění. Na mimořádné valné hromadě ČVBK obhájil BLESK svoje rozhodnutí.
Z klubu odešel a 1. října téhož roku dostal úřední povolení k ustavení Veslařského klubu Blesk. Loděnici si modrobílí postavili na východním břehu Střeleckého ostrova. Zde také byla poprvé vztyčena vlajka Blesku. Střeleckým ostrovem prošel téměř každý tehdejší veslařský klub. Když už nebylo místa tam, sídlily kluby na Slovanském ostrově a na malostranském a smíchovském břehu. Tento vltavský střed Prahy, to je místo kde se v druhé polovině devatenáctého století rodilo české veslařství.

V roce 1881 se Blesk přestěhoval na smíchovskou plovárnu a pak následovaly věci „první“, které tvoří historii BLESKu. První veřejné veslařské závody uspořádal V.K.BLESK roku 1882 na Císařské louce. Při roudnických mezinárodních závodech r. 1884 startoval BLESK poprvé proti zahraničním soupeřům. V závodě čtyřek proti posádkám WRATISLAVIE a IRC Drážďany BLESK vyhrál, a byl tak prvním českým veslařským klubem, který zvítězil v mezinárodní soutěži. První zahraniční vítězství Českého veslaře v mezinárodní soutěži bylo prvenství skifaře BLESKU Jana Kejře v šampionátu Jaderského moře v Terstu 1897. První povodeň a pohroma, která strhla loděnici, přišla r. 1890.

V roce 1888 vstoupil do klubu Josef Rössler-Ořovský. V mládí byl něčím, co bychom dnes nazvali sportovním fanatikem. Věnoval se tolika sportům a jejich zavádění v Čechách, že přes úspěšné dokončení studií se ho jeho otec - přední podnikatel - zřekl, a vydědil ho. Mladý sportovec se dokázal postavit na vlastní nohy a svůj život prožil jako úspěšný člověk z generace průkopníků-zakladatelů. Proto pod jeho portrétem nacházíme slova „otec českého sportu“.

V roce 1909 se BLESK stěhoval ze smíchovského břehu přes Vltavu do nové klubovny v Podolí, kde zůstal celých 50 let. V době stěhování měl BLESK 100 členů. Rok nato, v roce 1910 byly poprvé uspořádány Primátorky, tehdy pojmenované „Svatováclavský závod osmiveslic“, kterých se BLESK samozřejmě zúčastnil.

K padesátinám BLESKU r. 1929 vznikla krásná ročenka, která je vynikajícím dokladem o své době. Jejím tvůrcem byl m.j. Josef Rössler-Ořovský, který napsal část nejstarší historie, a přispěl jako komerční rada i finančně k jejímu vydání. Přispěvatelem byl i jeden ze synů dnes často vzpomínaného politika a národohospodáře, aktivní veslař BLESKU Mirko Rašín, a další osobnosti.

Prvního vítězství v Primátorkách se BLESK dočkal roku 1930. Trenér Šebek tehdy postavil mladou posádku, vítěznou čtyřku ze Středoškolských přeborů, se čtyřmi ostřílenými seniory - a vyhrál. Vzpomeňme alespoň jméno štroka O. Tikala, který po úspěších na vodě zůstal věrný BLESKU až do sedmdesátých let, jako funkcionář.

Přišla okupace, a řada členů BLESKu podala oběť nejvyšší. Za vlast položilo život 10 % členů oddílu (mezi nimi i zmíněný trenér Šebek a předseda Polák), dalších 10 % členstva prošlo nacistickými žaláři. Veslaři, stejně jako Sokolové a skauti, patřili k elitě národa, která se nehodlala smířit s bezprávím.

Nastala poválečná éra obnovy a optimismu. V roce 1950 byl položen základní kámen nové loděnice na Veslařském ostrově v Praze Podolí. Stará loděnice na podolském břehu musela ustoupit rozvíjející se Praze a nově budovanému podolskému nábřeží. Po obrovském úsilí všech členů oddílu, se v r. 1957 BLESK stěhoval do nové loděnice. Oddíl v té době figuroval jako součást tělovýchovné jednoty Slavoj Vyšehrad.

Bohužel i tato léta byla poznamenána perzekucí členů oddílu, tentokrát poúnorovým bolševickým režimem. Zloba a slepá mašinérie systému si vybírala daň z členů oddílu stejně jako z celé společnosti. Někteří členové BLESKu se po mnohaletých trestech vraceli ke svému milovanému sportu s podlomeným zdravím.

Z poválečných úspěchů BLESKu nutno vzpomenout fenomenální osmiveslice, strokované olympijským vítězem Standou Luskem. Po bronzovém ME 1963 v Kodani přešel Lusk do funkce trenéra, a pokračoval s kamarády z osmy, později úspěšně i s dalšími svěřenci. Vrcholem byla bronzová medaile osmiveslice BLESKu z OH v Tokiu 1964, získaná čistě oddílovou posádkou. Osud jejích členů byl charakteristický pro svou dobu, většina posádky emigrovala, a teprve nová příležitost po sametové revoluci při Primátorkách 1990 jim dovolila se svobodně sejít.

Oporami oddílu a vzorem pro mladé v šedesátých a sedmdesátých létech byli rovněž skifař P. Hofmann, vítěz ME v Kodani a bronzový z Tokia, a několikanásobní medailisté z ME, MS a Olympijských her bratří Svojanovští.
Jim v sedmdesátých letech úspěšně sekundovala oddílová čtyřka s kormidelníkem, štrokovaná O. Marečkem - m.j. bronzová na OH v Mnichově.

Počátkem 80tých let se špičkoví veslaři a reprezentace postupně soustřeďovala do armádních oddílů, a činnost BLESKu i ostatních klubů si kladla za cíl hlavně výchovu veslařské mládeže. Podařilo se vychovat takové veslaře jako Vladka Lacinu, Dušana Macháčka, Honzu Pilce, Davida Kopřivu nebo současného reprezentanta Jakuba Podrazila, kteří se uplatnili v úspěšných reprezentačních posádkách.

V roce 2024 oslavil VK Blesk 145té výročí své nepřetržité činnosti.
V dnešní době vytvářejí moderní loděnice, kvalitní vybavení a zkušený trenérský tým prostředí, které motivuje jak začínající veslaře, tak ambiciózní závodníky. VK Blesk se dlouhodobě zaměřuje na systematickou přípravu mládeže, podporu sportovního růstu a budování zdravé klubové komunity.
Významnou součástí klubového života jsou také tradiční akce, které propojují sportovce napříč generacemi. Blesk si zakládá na silné sounáležitosti a atmosféře, která dává členům pocit, že jsou součástí něčeho většího než jen sportovního oddílu.
Právě tato kombinace tradice, profesionality a lidského přístupu činí z Blesku klub, který má v českém veslování výjimečné postavení.

Dnes je VK Blesk moderní a ambiciózní organizací, která ctí svou historii, ale zároveň se dívá dopředu. Jeho cílem je nejen vychovávat špičkové sportovce, ale také inspirovat nové generace k lásce k veslování.