Chalupa: Nejhezčí Primátorky byly, když jsme porazili osmu Němců


04.06.2009


Za rok to bude přesně čtvrtstoletí, co jako sedmnáctiletý zelenáč poprvé okusil atmosféru Primátorek. Od té doby desetkrát triumfoval v prestižním závodu skifařů a čtyřikrát byl členem vítězné osmy. Veslař Václav Chalupa usedne do osmiveslice Dukly i letos. "Primátorky jsou pojem. Vždycky se na ně těším," říká Chalupa.

 

V prosinci mu bude už 42 let, přesto stále prohání své mladší kolegy. I když už ne na skifu, kde dosáhl svých největších úspěchů včetně stříbra z olympijských her.

 

Václav Chalupa i letos svou účastí ozdobí pražské Primátorky. V osmě Dukly bude útočit na její třicátý triumf v řadě.

 

Přiznává, že by měli i letos vyhrát. "V Dukle pojedou ti nejlepší veslaři, co u nás jsou. Vždy se ale obáváme. Protože nikdy nevíme, co se muže stát. Neznáme soupeře, neznáme počasí a nevíme, jaká kdy přijde vlna od motoráků," dodal.

 

Primátorky jel poprvé před čtyřiadvaceti lety. "Jako postaršený junior. Tehdy jsem vypadl tuším v rozjížďkách nebo semifinále. Ale za dva roky už jsem vyhrál," zavzpomínal na první ze svých deseti skifařských titulů.

 

Pro rodáka z Jindřichova Hradce je atypický veslařský závod pod Vyšehradem s pověstnou zatáčkou pojmem. "Vždyť i můj táta byl veslař Primátorky jezdil. A já jsem se v televizi na ně strašně rád díval."

 

Postupem času ale usedl i do osmy, s níž získal čtyři prvenství. "Jezdil jsem oba závody na střídačku. Jaký je v nich rozdíl? V osmách to je kolektivní práce a také kolektivní radost. Kdežto pokud jedete sám, tak z vás radost z vítězství rychle vyprchá."

 

Největším zážitkem pro něj bezesporu zůstává rok 2007.

 

Tehdy se nadvládu Dukly pokoušela rozbít silná německá reprezentační posádka, mistr světa z předchozího roku.

 

Marně. S obávanou zatáčkou pod Vyšehradem si zkušení Češi poradili lépe a v cíli slavili další triumf. "Byl to pro mě nejsilnější zážitek. Chtěli jsme samozřejmě vyhrát, ale před závodem jsme se báli, že nám nařežou. Ale hned od začátku jsme měli navrch. Tempo jsme si určovali sami a vše se sešlo tak, jak jsme potřebovali," zavzpomínal.

 

Všechno tehdy vyšlo. "Navíc bylo nádherné počasí a divácká kulisa. Posledních pět set metrů jsem neslyšel nic jiného než řev lidí na Železničním mostě. Takhle si představuji krásné veslařské závody."

 

převzato z www.idnes.cz